Operační program Životní prostředí a fond EU

Jste zde

Výstupy

Datová sada obsahuje identifikaci lokalit – hydrologických povodí (HLGP), významných vodních nádrží (NADRZ) a hydrogeologických rajonů (HGR) ČR – rizikových vzhledem k nedostatku vody pro její užívání, zejména odběry. Datovou sadu zpracoval VÚV TGM, v.v.i., v roce 2016 v rámci dílčího úkolu „Vyhodnocení vlivu sucha na užívání vod“ projektu „Sucho v krajině“, v gesci Ministerstva životního prostředí.

Popisné informace k datům (metadata) jsou k dispozici na adrese:
http://heis.vuv.cz/xmicka/?ak=detail&uuid=CZ-VUV-MD-SuchoRiskUzivani

Projekt „Zpracování metodiky pro posuzování problematiky umělé infiltrace v ČR“ iniciovalo Ministerstvo životního prostředí koncem roku 2009 a v rámci hospodářské soutěže se realizátorem projektu stal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, společně s následujícími kooperujícími organizacemi: AQUATEST a.s., Geotest a.s., Envigeo s.r.o., a Progeo s.r.o.

Téma projektu zapadal do tehdejší strategie zvyšování adaptability naší společnosti na probíhající klimatickou změnu a v současné době odpovídá cílů projektu Sucho. Jeho cílem byla metodická příprava rozvoje aktivity, která má v Čechách dlouhou tradici, nicméně v posledních desetiletích byla prakticky zcela zapomenuta.

Podle zadání měl projekt vyřešit v průběhu osmi měsíců následující soubor problémů:

  1. Zajištění překladů informačních materiálů týkajících se uvedené problematiky především pro vodoprávní úřady a organizace zabývající se jímáním, upravováním a distribucí vod.
  2. Zhodnocení současných tuzemských a světových zkušeností se zasakováním podzemních vod. Hlavním zdrojem informací byly státy jižní Evropy a regiony se semiaridním typem klimatu.
  3. Vytvoření metodiky na zhodnocení celého území ČR z hlediska možnosti aplikace zasakování, stanovení oblastí potenciálně vhodných pro umělou infiltraci.
  4. Zpracování návrhu prací na vybraných pilotních lokalitách.
  5. Posouzení, sjednocení a doporučení způsobů matematického modelování řešené problematiky.
  6. Zajištění informovanosti příslušných vodoprávních úřadů a vodohospodářských orgánů, obcí, krajů, sdružení obcí, organizací atd. zabývajících se vyhledáváním, jímáním, distribucí a upravováním podzemních vod.

Všechna prezentovaná aktivita byla chápána jako příprava návazného velkého projektu, jehož cílem mělo být otestovat vybrané pilotní lokality a v konečné fázi předat koncovému uživateli funkční území pro různé typy umělé infiltrace. K postupné realizaci těchto cílů však dochází až v současné době.

Osvěta a vzdělávání veřejnosti k zodpovědnému hospodaření s vodou - text z poziční zprávy o pokroku za rok 2018 k plnění opatření uvedených v Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky:

A) Co bylo uděláno pro splnění opatření/splnění cílů

Pro plnění opatření je dle Koncepce plánováno využít aktuálních revizí Rámcových vzdělávacích programů (RVP) škol k širšímu začlenění problematiky klimatických změn do výuky. MŽP sleduje proces revizí, které dosud probíhají jen pro střední odborné školy. Revize RVP pro MŠ, ZŠ a gymnázia se plánují na roky 2019 a 2020. Dle aktuálních informací z MŠMT a NÚV (odborný garant pro revize) bude docházet spíš k redukci a zjednodušování současných RVP a není jisté, zda se začlenění nových témat podaří.

V oblasti EVVO hrají důležitou roli neziskové organizace a zejména pak střediska ekologické výchovy, které nabízejí výukové programy školám, ale realizují osvětu i pro různé další cílové skupiny. Tato činnost je ze strany MŽP systémově podporována z několika zdrojů. Zaprvé každoročním grantovým schématem na podporu NNO, kde je ročně podpořena i řada projektů řešících osvětu ke klimatickým změnám. Druhým finančním zdrojem je pak Národní program Životní prostředí – aktuálně je to výzva č. 4/2018 na Pilíře EVVO pro podporu víceletých projektů a nedávná výzva 5/2018 – tzv. Národní síť EVVO na podporu denních i pobytových programů pro školy. Přehled a anotace výukových programů podpořených v rámci výzvy NPŽP 9/2016 je zde. Pro inspiraci zde uvádíme i přehled projektů podpořených v rámci výzvy č. 7/2016. Díky této podpoře mohou střediska ekologické výchovy zapojené do sítě Pavučina nabízet školám okolo 60ti různých výukových programů na adaptaci, sucho a hospodaření s vodou. Dále bylo v letech 2017–2018 realizováno 6 velkých nadregionálních vzdělávacích projektů. Přehled a anotace podpořených projektů jsou dostupné na webu www.suchovkrajine.cz.

V současné době je na MŽP připravován e-learningový program (tzv. ekologické minimum) určený pro státní správu. Část kurzu je věnována právě tématu vody, sucha a povodní. Spuštění programu se plánuje na rok 2019–2020.

Zmíněné dotační tituly „Dešťovka pro obce“ i „Dešťovka pro domácnosti“, popsané v kapitole „Podpora hospodaření se srážkovými vodami“, mají kromě snížení spotřeby pitné vody vést k zodpovědnému hospodaření s vodou. V rámci uznatelných nákladů aktivity 1.3.2 mohou být i doprovodné prvky podporující environmentální výchovu – jsou to např. perlátory, průtokoměry, spořiče splachování. Děti pak mohou přímo vidět, o kolik ve škole klesla spotřeba vody po zavedení úsporných technologií.

B) Co zbývá udělat pro splnění opatření/splnění cílů

MŽP bude pokračovat ve snaze začlenit témata změny klimatu a zodpovědného hospodaření s vodou do RVP. V dotačních výzvách MŽP i SFŽP se budou i nadále bodově prioritizovat projekty zaměřené na problematiku adaptací (zejména ve smyslu přizpůsobení se a zmírnění dopadů sucha) a mitigací. Zvažováno je vyhlášení soutěže pro školy, které se projektově věnují tématu adaptace, a vhodné výukové programy popularizovat. Dále je zvažován pilotní projekt na vyškolení poradců v oblasti efektivního hospodaření s vodou. Projekt by cílil k vyškolení 5–10 poradců či poradních míst, které by nabízeli jednak dálkové poradenství, ale i poradenství v terénu (na místě, v obcích, ve sdružení obcí apod.). Pomoc je hlavně cílena na starosty, kteří by chtěli pomoci vyřešit své problémy v obci a krajině. Variantně lze osvětu obcí řešit formou účelových seminářů po krajích ve spolupráci s krajskými úřady za finanční podpory TA nebo SFŽP.

C) Jaké náklady se pojí s realizací opatření/splnění cílů

V období 2017 až 2018 bylo alokováno pro osvětové a vzdělávací projekty k tématu cca 16 mil. Kč (10 mil. v rámci výzvy NPŽP na Pilíře EVVO, 3 mil. Kč v rámci výzvy NPŽP na Národní síť EVVO a odhadem 3 mil. Kč v rámci výzev grantového schématu MŽP na podporu projektů NNO). V letech 2019 až 2020 se předpokládá mírně rostoucí alokace (danou pokračující prioritizací projektů s daným tématem ve výzvách).

Na základě podrobné analýzy situace v ČR (přírodní podmínky, vodohospodářské využití, řešené problémy) byly zvoleny 4 hlavní pilotní lokality:

  • 1. Vodní nádrž Švihov na Želivce
  • 2. Vodní zdroj Ústí nad Orlicí
  • 3. Vodní zdroj Ostrožská Nová Ves
  • 4. Vodní zdroj Bzenec – komplex

Shromážděny a vyhodnoceny byly i dílčí údaje z několika dalších lokalit. Podrobné popisy a vyhodnocení informací z pilotních lokalit je součástí příloh závěrečné zprávy.

Úkol monitoring přináší rozšíření pozorovacího systému, aby bylo možné jednotlivé typy opatření posoudit z pohledu kvantity a kvality vody, ale také z pohledu environmentálního. Vhodné lokality (kde se předpokládá realizace jednotlivých opatření) pro monitoring budou zmapovány, objekty byly realizovány a v průběhu roku 2017 začal jejich provoz.

Úkol „Systémové nástroje“ v sobě skrývá aktivity, které budou podporou pro státní správu, a to především pro odbor OOV MŽP. Hlavními výstupy bude maketa operačního plánu, typový plán „Dlouhodobé sucho“ a pilotní webová aplikace, která bude sloužit pro rozhodování v období sucha na jednotlivých úrovních managementu. Jednotlivé principy budou definovány v operačním plánu a jeho metodice a v typovém plánu „Dlouhodobé sucho“. Nedílnou součástí pro sestavení takovéhoto systému je podrobný výpočet hydrologické i vodohospodářské bilance a indikátorů pro povrchové i podzemní vody ve vysokém rozlišení na území České republiky.

Přílohy

PřílohaVelikost
Systémové nástroje - zpráva17.23 MB
Výpočet vodohospodářské bilance4.6 MB